Traktor jsem kdysi postavila k pátým narozeninám prvnímu pomocníkovi. Druhému pomocníkovi jsem ho vylepšila o lžíci, změnila kola, přebarvila, rozsvítila a dostal ho na koukání k narozeninám šestým.
Píšu v srpnu, ale opravdu jsem stavěla v červnu. Tato stavba tu stála dlouho, déle než trvaly evropské hry v Baku.
Při sledování slavnostního zahájení prvních Evropských her jsem si
řekla, že když to má tak hezkou vlajku, že ji postavím. Původně měla být
písmena stejně velká jako jsou kruhy, původně měly být kruhy do sebe
zapleteny, no plány se změnily, když jsem si vymyslela, že budou kruhy
prohnuté. Nedařilo se mi je protnout vpředu i vzadu zároveň.
Postaveno tak,
Podkovičky rozebrány, přišla chuť stavět, huráááá. A věž bylo první, co mě napadlo, vznikla jiná (snad) než jsou ty předchozí.
Kdo by to byl řekl, že tu tahle stavba stála přes měsíc..
Donést ji na místo byla těžká práce pro čtyři ruce, po měsíci se nesla zpátky pouze na dvou rukách a i položení přežila bez pohnutí plastíkem.
Skoro měsíc tu stály předchozí stavby, nějak mi odešla fantazie i s chutí stavět. Fantazie je ještě na prázdninách, ale chuť stavět se už vrátila. A tak vznikla tahle malá stavbička.
Příspěvky
Komentáře
